Der Schmetterling

Der Schmetterling! 21 - KONEC

9. září 2011 v 23:04 | Niké
Autor: Beatrix.B
U mě.
Půl 9 a on nikde! Sedím jak největší pipina v obýváku na pohovce v mých nejlepších šatech co mám a on? Bůh ví kde.
Třičtvrtě na 9 a furt tu sedím sama. Je mi jasný že když nepřišel do teď už nepřijde. Co když se mu něco stalo? Blbost byla by toho už plná televize a to naštěstí není.
Devět hodin a slyším zapípání telefonu což mi oznamuje nový příchod smsky.

Der Schmetterling! 20

8. září 2011 v 19:34 | Niké
Autor: Beatrix.B
U mě.
Jednoduše nestíhám.
Uklízim byt jak profesionální uklízečka, přemýšlím co uvařit k večeři aby to Tomovi chutnalo a ještě se připravuju na večer hlavně psychycky.
Půl 6 a já mám teprv uklizeno. Že já blbka nenavrhla jiný místo setkání než můj byt. Aspoň bych se teď nemusela tak honit, ale co aspoň si uklidím konečně byt už to bylo potřeba.
Večeře! Jo asi bych jí měla začít připravovat.

Der Schmetterling! 19

7. září 2011 v 17:22 | Niké
Autor: Beatrix.B
Zavřu za poslíčkem dveře a hned si přičichnu. Sice nevoní, ale jsou krásné. Dám je do vázy a tu položím na komodu v obýváku. Jen co jí položím zaslechnu zapípání telefonu. Dojdu pro něj do kuchyně a to co vidím mě překvapí mile překvapí. Přišla mi smska od Toma.
"Ahoj Elí. Doufám že už ti dorazily kytky a taky doufám že se ti líbili. Tom." přečtu nahlas smsku jako bych jí ještě někomu četla. Blbost ta smska je jen pro mě.
Přemýšlím jestli mu mám odepsat. Mám? nebo nemám? toť otázka.

Der Schmetterling! 18

6. září 2011 v 19:56 | Niké
Autor: Beatrix.B
O čtyři dny pozdějc.
"Elí! Posloucháš co ti říkám?" zaluská mi před obličejem Johan.
"Co? Promiň zamyslela jsem se nad něčím. Zopakuješ mi prosím co jsi říkal?" požádám.
"Rád ti to zopakuju, ale až ty mi řekneš co se s tebou děje."
"Nic co by?"
"Neříkej že nic. Furt pozoruješ telefon, jsi celá nesvá. Co se stalo?"
"Nic! Říkám že nic." řeknu rázně aby nic nepoznal.

Der Schmetterling! 17

5. září 2011 v 22:40 | Niké
Autor: Beatrix.B
"Dále." uslyším Johanův hlas a tak s úsměvem na rtech a rukama plnýma Loli která se vrtí jak had vlezu dovnitř. V turánu mi ale úsmměv opadne. Že já kráva radši nezůstala doma.
Moje nálada pod bodem mraz aspoň -100 stupňů a to jen kvůli tomu že v místnosti jsou lidi který bych tu nečekala a ani nechtěla čekat.
"Pročpak ti tak povadl úsměv? To nás ani nepozdravíš?" zeptá se mě David. Bože já myslela že jsou ještě všichni v Japonsku a oni né oni tady v Německu.

Der Schmetterling! 16

5. září 2011 v 6:51 | Niké
Autor: Beatrix.B
U mě.
O týden později.
"Elí jsi doma?" ozval se bytem Johanův hlas.
"V obýváku." řeknu a čekám až Johan přijde.
"Už zase? Říkal jsem ti že čokoládama se nemáš cpát to nic nevyřeší!" sebere mi jedinej lék na můj podělanej život.
"Okamžitě mi vrať tu čokoládu. Vyber si buď budu jíst čokoládu nebo začnu chlastat." dám mu navíběr, ikdyž s tím chlastáním bych to neviděla zas tak barevně.

Der Schmetterling! 15

4. září 2011 v 15:21 | Niké
Autor: Beatrix.B
V pokoji je ticho přerušovaný slabím zvlykáním. Dlošlo mi to! Přišel jsem o ní!
Měl jsem chuť jenom na jedno a to pořádně se opít. Je mi jedno že je ráno! No a?! Jedinej kdo by mohl za mnou přijít je Bill, ale ten má dneska focení na nějakou reklamu tady ve Španělsku a vrátí se bůhví kdy!
Zvednu se z křesla a jdu k mini baru tady v pokoji. Vytáhnu z něj vlašku ani nevím čeho. Přez slzy nerozpoznám co to je, ale určitě to bude něco co mi aspoň na chvíli pomůže uniknout pryč! Co mi aspoň na chvíli zlepší ten můj teď už dočista podělanej život!

Der Schmetterling! 14

4. září 2011 v 0:09 | Niké
Autor: Beatrix.B
"Teda já vypít to co ty tak dneska do sebe cpu suchý rohlíky." řekne Gustav a naleje si kafe. Zrovna když si sedám s jídlem do křesla že se konečně najím a umlčím můj žaludek kterej kručí jak na lesy někdo zaklepe na dveře a poté se pomalounku začnou otvírat.
Do pootevřených dveří najednou strčí hlavu Bill s úsměvem od ucha k uchu div si neroztrhne pusu.
"Zdravim." řekne vesele až mě to udiví. Většinou po ránu bývá mrzutej a nasranej hned na každýho klidně i za křivej pohled, kterej se našemu milospánovi Billovi nelíbí. "Jste připravený na slibované překvapení?" zeptá se a když mu to všichni, až na mě odkývou otevře dveře dokořán a do místnosti vstoupí společně s Billem i Elí.

Der Schmetterling! 13

2. září 2011 v 12:02 | Niké
Autor: Beatrix.B
U mě.
Hned na letišti ve Španělsku si uvědomím že ani nevím jak se ten hotel kde kluci bydlí jmenuje což je docela problém. Nevím jak bych řidiči v Taxíku vysvětlila cestu za první neumím ani jedno slovo španělsky za druhý nevím jak se ten hotel jmenuje a za třetí zavolám Billovi ať pro mě někoho pošle to bude nejjednodušší. Vytáhnu z kabely mobil a vytočím Billovo číslo. Chvíli to vyzvání ale pak to Bill vezme.
"Ahoj." hned mě pozdraví a já poznám že je někde v baru protože slyším hudbu a hluk.
"Ahoj Bille překvápko jsem ve Španělsku."

Der Schmetterling! 12

1. září 2011 v 12:54 | Niké
Autor: Beatrix.B
"Tak David si nabalil španělku." řekne nevěřícně Bill a oba se nad tím usmějem. David měl totiž vždycky smůlu na ženský. "No a co Lena?" zeptá se mě po chvíli Bill. A jéje.
"No Lena.." ani si nestihnu vymyslet jak bych pokračoval a Bill mi skočí do řeči.
"Nechci vědět vlastně co Lena. Spíš by mě zajímalo jestli jsi si s ní ještě něco měl." řekne a podezíravě se na mě koukne. Nemůžu mu lhát.

Der Schmetterling 11

31. srpna 2011 v 10:41 | Niké
Autor: Beatrix.B
Jsem ráda že už dneska přiletí Bill a já konečně nebudu bydlet aspoň chvilku sama. Když s Johanem pro dnešek skončíme rychle pospíchám do krámu nakoupit nějaké jídlo protože doma jako vždy nic nemám tak aby Bill netrpěl hlady a pak hned pospíchám zase do bytu abych stihla poklidit a připravit Billovi pokoj pro hosty. Dřív ten pokoj patřil Helen, ale když už tu nebydlí tak se z toho stal pokoj pro hosty. Rychle naskládám nakoupené potraviny do ledničky a běžím uklízet. Když doklidím tak hned zase pospíchám na letiště pro Billa. Už se těším až si večer lehnu do postele. Tenhle spěch to není nic pro mě. Před letištní halou zaparkuju auto a jdu dovnitř.
Rozhlídnu se po poloprázdným letišti a najednou zahlídnu Billa se Sakim. Mohla jsem si myslet že ho David nepustí samotného. Bill má na hlavě kšiltovku a na očích sluneční brejle, ale i tak ho dokonale poznám.

Der Schmetterling! 10

30. srpna 2011 v 12:44 | Niké
Autor: Beatrix.B
U Toma.

Z nudy se zvednu z postele a jdu do Billova pokoje. Ze slušnosti zaklepu, ale ani nečekám na slůvko "Dále" a prostě na férovku vejdu dovnitř. Hned zahlídnu obrovskej kufr na Billově posteli už zapnutej a dost napěchovanej. Se musel zase vstekat když mu nešel zapnout. Škoda že jsem u toho nebyl.

"Zdar Bille kam se chystáš?" zeptám se když vyleze z koupelny upravenej jak ze škatulky.

"Do Německa na tu zkoušku kostýmu." řekne jen tak, sedne si do křesla a začne si lakovat nehty.

Der Schmetterling! 9

29. srpna 2011 v 12:51 | Niké
Autor: beatrix.B
"Kvůli Elí. Nedokážeš to. Uvidíš že jo." řekne chytře a já na to nic neřeknu otevřu dveře a nasraně s nima třísknu. To jo na takovýhle chytrý keci jsem tak zvědavej. Tůdle!

Zalezu k sobě do pokoje a nasranej až na půdu sebou třísknu do postele. "To jo Bill zase spal v knihovně že je tak chytrej." řeknu ironicky a zavřu oči. Po chvíli se zvednu a mířím si torovnou do koupelny kde si dám dlouhou a uklidňující sprchu. Hned na sebe nasprejuju voňavku a jen v ručníku se přesunu do vedlejší místnosti. Navlíknu na sebe boxerky a ze skříně začnu vyhazovat oblečení co bych si asi dneska mohl vzít. Když jsem dostatečně vyfešákovanej jdu se stavit pro Lenu abychom už konečně mohli jít. Zaťukám na dveře jejího pokoje a opřu se zády o stěnu vedle nich. Během chvíle se dveře otevřou a v nich stojí Lena v svůdně krátkých šatech.

Der Schmetterling! 8

28. srpna 2011 v 15:40 | Niké
Autor: Beatrix.B
Celou cestu na letiště je v autě ticho a to mě ještě víc nutí si připouštět že se mi už teď po nich stýská. Po všech, ale nejvíc po Tomovi to je jasné. Když přijedeme na letiště sevře se mi hrdlo a nejradši bych Sakimu řekla ať to otočí a odveze mě spátky do hotelu, ale nemůžu! Je to obrovská příležitost, kterou si prostě nesmím nechat utýct a taky nenechám. S těžkýma nohama vcházím do letištní haly se Sakim po mém boku který mi táhne kufry.

Der Schmetterling! 7

27. srpna 2011 v 22:05 | Niké
Autor: Beatrix.B
No na to že jsem spala asi tak 5 hodin jsem docela v pohodě a nedělá mi problém sedět nad návrhem Billova kostýmu a dokončovat finální úpravy. Jsem docela zvědavá co na něj řeknou. Mě se strašně líbí, ani jsem nečekala že by mohl být až takhle povedenej, ale to je pouze můj názor ještě tu jsou kluci s Davidem. Po hodině už nemám co bych upravovala a tak popadnu tři papíry na kterých je nakreslen návrh. Tři proto protože jsem se inspirovala z kostýmu Humanoid a tak v jednom kostýmu budou schovaný dva. Přesně tak jak to měl Bill i při turné. Pro jistotu vezmu i tužku kdyby měl někdo nějakej dodatek a jdu k Davidovi do pokoje kde už by měli být i kluci. Ze slušnosti zaklepu. Nic a nikdo se neozve a tak chvíli čekám což se vyplatilo. Dveře se otevřou a v nich stojí nějaká slečna. Zaskočí mě to protože vím že tenhle pokoj je na 100% Davidův.

Der Schmetterling! 6

26. srpna 2011 v 9:35 | Niké
Autor: Beatrix.B
O měsíc později.

"Tome ty jsi vážně strašnej." řeknu se smíchem a on mě znovu plácne po zadku.

"Proč vlastně musíš jít za Davidem?" položil mi otázku na kterou ani já neznám odpověď a rozvalil se na mé posteli tady v tom luxusním hotelu ve Španělsku.

"Tome žádám lehčí otázku. Nevím proč asi si chce o něčem promluvit." řeknu a lehnu si vedle něj na postel.

Der Schmetterling! 5

25. srpna 2011 v 10:43 | Niké
Autor: Beatrix.B
"Rač dál." otevře mi dveře a já slyším jen kašlání a smrkání. Kouknu se na dva bacilonosiče v podobě dvojčat Kaulitz a pak se podívám na Gustava s Georgem kteří od nich sedí značný kus dál a škodolibě se jim posmívají. Jdu tedy k nim blíž a oni zrovna začnou šíleně kašlat tak od nich odskočím o značný kus dál.

"Ještě ty začínej." řekne uraženě Tom a Bill mu je přikývá.

"Nic jsem tím nemyslela, ale lekla jsem se jak jste začli zborově kašlat." řeknu jim a oni začnou nanovo.

Der Schmetterling! 4

24. srpna 2011 v 12:21 | Niké
Autor: Beatrix.B
Dneska jdu první den do práce a po pravdě než jít tam bych radši krmila Otesánka a doufala že mě sní. S vyžehlenýma vlasama, nalíčená, oblečená do úzkých džínů, bílého strečového tílka a modrého svetru, nazutá do bílejch bot na podpadku se řítím do práce. Mám jít do nějakého studia co je kus od mého bytu, jelikož mi ale Helen s Lukasem zabavili pro dnešek auto musím se táhnout metrem. Je dobře že se Helen s Lukasem dali dohromady a Lukas se uklidnil i co se týče svých žarlivích scén.

Der Schmetterling! 3

23. srpna 2011 v 17:30 | Niké
Autor: Beatrix.B

"Tak pojď te." řekne David a já se teda zhluboka nadechnu a vejdu dovnitř. Najednou na mě padnou pohledy čtyř kluků. Je na ně docela směšnej pohled jak všichni koukaj překvapeně. Asi čekali nějakou sexbombu a teď jenom nemohou vstřebat ten šok že tu jsem já.

"Tak kluci tohle je vaše nová stylistka Elizabeth Klein. Elizabeth tohle je Gustav, Georg, Tom a Bill." řekne David a vede mě blíž k nim. Všichni kluci si napovel stoupnou a hrnou se ke mě jak velká voda. "Já jsem Gustav." přižene se ke mě kluk podobnej méďovi a hezky se usměje.

Der Schmetterling! 2

22. srpna 2011 v 11:24 | Niké
Autor: Beatrix.B
Mou pozornost pohltil jeden návrh šatů na kterých jsem právě teď pracovala. Nevnímala jsem život okolo sebe, ale po chvíli mi začal doslovat řvát telefon s mojí oblíbenou písničkou Down kterou naspíval Jason Walker. Kouknu se na displei, ale je tam neznámé číslo.

"Prosím." promluvím do telefonu a vypnu zvuk na televizi.

"Dobrý den Elizabeth tady David Jost." ozve se z telefonu.

"Dobrý den copak potřebujete?" zeptám se mile a začnu si hrát s tužkou.

"No víte říkal jsem o vás klukům a ty by vás chtěli vidět." řekne a já se v duchu začnu modlit ať to je nejdřív tak za tři dny abych se stihla psychycky připravit.
 
 

Reklama