Zwischen die Welten 13

28. února 2012 v 16:54 | Christiana
Christiana
Začíná být tma a půlnoc se blíží,ovšem pro mě je to doba nekonečného čekání.
Těším se moc.
Bill


"Je to na vás,ale jakmile se něco pokaz,bude to vaše zodpovědnost.."
"Od začátku to víme.."
"Dobrá,pokud jsou opravdu takové jak říkáte,myslím,že bychom je mohli přivítat s otevřenou náručí.."
Niké
Jindy bych už ležela v posteli a oddávala se strašidelným snům.
Dnes ale stojím u okna a čekám, kdy se objeví ten záhadný muž, kterého mám neustále v myšlenkách

Tom
Přesně o půl noci se objevím u rybníka.
Christie tu už je, jsem rád, že zase budu s ní.
"Květinka už na mě čeká..." usměju se, když se objevím u ní
Christiana
"Nevím,kde jsi pro mě vzal ta pěkné oslovení,ale líbí se mi.."Usměju se.
Kouknu na úplněk.
"Jezerní voda má nádherný obraz.."
"To má a proto do něj vstoupím.."
Vysleču šaty a vpluju do jezera.
Bill
Pod oknem na ni zavolám.
"Vílo jsem tady.."
S radostí seběhne schody až ke mně.
"Pojd.."vemu ji za ručku.
Niké
Blížíme se k tmavému lesu zahaleném do noci.
"Nebudeš se bát?"
"S tebou ne..." jdeme dál.

Tom
Je krásná jako nějaká víla.
Opět jako jsem ji viděl posledně se koupat v jezeře.
Tak kouzelná, že mě omamuje
Christiana
Zaměřím se pohledem na vodu a snažím s vytáhnout pár kapek a šplíchnout ej na Toma.
Podaří se a on se zasměje.
"Pojd za mnou.."Pobídnu ho.
Bill
"Se mnou s nemusíš nikdy bát,budeš vždy v bezpečí.."
Po chvíli cesty se před námi objeví louka a nad ní je vyhoupnutý úplněk.
"Tomu se říká kouzlo noci vílo.."
Niké
"To je...překrásné..." nemám slov.
Noc jako takovou miluju a takto je ještě krásnější.
Kolem příroda a nad námi úplněk rozlévající svou zář

Tom
Svléknu se a jdu také do vody.
Připlavu hned k ní a chytnu se její ručky.
"Krásně se odráží zář měsíce v tvých očí...vypadá, jakobys místo nich měla hvězičky...hvězdy na nebi by ti mohly závidět..."
Christiana
"Ty jsi ten kdo mi tu nejvíce září a díky tobě mohu existovat,měsíc beze hvězd??To je jako ty beze mě.."
Chytnu se ho za ramena.
"Dívej.."
Opět pohledem vytrhnu pár velkých okvětních lístků a položím j e navedu,postarám s eještě o to aby k nám doplavaly.
Bill
"To je a ty hvězdy,mléčná dráha vidíš?Tak tam někde pobývám Niké.."
"Jak pobýváš?"
"Vysvětlím ti to jinak.."
Přivřu oči a přesunu se do světlušky,která lítá kolem Niké.
Niké
Ucuknu, nechápu, co se děje, jsem zmatená.
A přitom mi připadne fascinující jak kolem mě poletuje.
Potom se znovu objeví za mnou on.
"Co to...to není možné!"

Tom
"Krásné..." přikývnu.
Nejspíš si sama neuvědomuje, čím to je, že tohle dokáže.
Přemýšlím...možná by bylo dobré, kdybych jí to už opravdu nějak zlehka řekl...
Bylo by to lehčí pro nás pro oba
Christiana
"Chceš ukázat vodní svět?"
"Ano.."
"Potom se, se mnou a budeme si předávat kyslík,ukážu ti jak.."
Lehce pootevřu pusu a přitisknu se na jeho rty.Pochopí a udělá totéž.
Potopíme se pod vodu.
Bill
"Pochopila jsi?"
"No.."
"Niké,jsi jako já a já jako ty..jsme téměř stejní.."
Niké
"Takže tohle...to dělá víc lidí?"
"Ne...lidí ne..."
"Moment...co to je? Proč tohle umíme? Co je špatně..."

Tom
Její dotyky rtů bych mohl přirovnat k pohlazení motýlka.
Jsou tak jemné a sladké...
Jemně si ji zachytím za boky a dál ochutnávám její růžové polštářky
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.