Srpen 2011

Hands (by Doris)

27. srpna 2011 v 21:21 | Niké

Bill's trousers from WWD shooting

27. srpna 2011 v 21:02 | Niké


Dunja Pechner vydává román „Noch nicht mal alleinerziehend“

27. srpna 2011 v 20:56 | Niké
Dunja Pechner (PR manažerka Tokio Hotel) napsala román "Noch nicht mal alleinerziehend". Ten pojednává o svobodné ženě, která se se soustředí na svůj vlastní život. Děti v knize dokonce pojmenovala Bill a Tom.

[…]
Začne to od určitého věku: Každý v okruhu přátel má dítě. Najednou nemá nikdo čas na spontánní večer, a rozhovory se točí kolem kojení, plavání s dětmi a školky. Tyhle zkušenosti měla také novinářka a PR-konzultantka Dunja Pechner: Je jí 40 a nechce děti. Proto teď napsala její první knihu "Noch nicht mal alleinerziehend."
[…]

Spala jsem s ním...jsem tak naivní 2.řada - Proč je vše jako dřív 29 - KONEC!

27. srpna 2011 v 20:49 | Niké |  Spala jsem s ním...jsem tak naivní 2.řada - Proč je vše jako dřív
Autor: *Misha* :o*

------------------O MĚSÍC POZDĚJI------------------

"To nemyslíš vážně…" začne Tom lapat po dechu a v očích se mu objeví výraz smrti…ale jeho vlastní. "Je to pravda…" kývnu pouze a skloním pohled. Neumím si představit,jaký to je pro něj asi pocit. Bill Mi pevněji stiskne ruku,kterou má kolem Mě omotanou a zase Mě začne hladit prstem po dlani. Položím si druhou ruku na jeho koleno a víc se k němu přitulím. Bojím se,co Tom udělá… Zvednu k němu pohled. Pozoruje Mě a stále nedýchá. Začíná rudnout v obličeji…ale z nedostatku kyslíku. "Tome,dýchej…" pohladí ho Nicole po zádech sedící vedle něj. V tu chvíli se vzpamatuje a zhluboka se nadechne. Párkrát se nadechne a vydechne,aby se uklidnil a zase se na Mě podívá.

Chůva k pohledání 19

27. srpna 2011 v 14:00 | Christiana

Lily:
,,Já taky ne.."
Obejmu ho nazpátek.
,,To bych raději umřela, než žít bez tebe.."

Kaulitz´s Familie 41

27. srpna 2011 v 10:22 | Christiana
Christiana
"Jak já to nesnáším…"
"No tak.."
"Fajn..tak kam dál..ehm..třeba jo náušnice..jsme do nich blázen"
"Tak jdeme.."


Idiot von Kaulitz 7

27. srpna 2011 v 0:06 | Niké


Tom
,,Vážně? Co ty máš za starosti??"
,,To by ses divil!"
,,Fajn. Ale aspoň nemáš za ženu to, co já..."
Lisa
"Každopádně,vůbec poprvé se mi něco takového podařilo"
"To chce potlesk"
usměji se.
Pemýšlím nad jeho veličenstvem..Mám nebo nemám??

Schrei Live dvd

27. srpna 2011 v 0:03 | Niké

Bill in Berlin

26. srpna 2011 v 23:54 | Niké

M&G Roma

26. srpna 2011 v 23:49 | Niké

Wetten Dass (3. 10. 2009)

26. srpna 2011 v 23:09 | Niké


Tokio Hotel with other stars

26. srpna 2011 v 21:06 | Niké

Chůva k pohledání 18

26. srpna 2011 v 14:00 | Christiana
Lily:
,,Co se děje?" přijdu akorát, když Tom zabouchne dveře od baráku.
,,Nevím..někdo je u Jane v baráku nebo co..hned jel za ní.." řekne mi trhaně Bill.
,,Cože?!"
,,Nevím, co se stalo...Tom tam jel...zavolá, až bude něco vědět.."


Kaulitz´s Familie 40

26. srpna 2011 v 10:20 | Christiana
Christiana
"Pane doktore,budu moct mít další děti?"
"Určitě ano..Jiné komplikace tu nejsou"
"Dobrá děkuji.."
Vyjdu z ordinace.
Tom ke mně přiběhne.
"Tome já potratila.."

Der Schmetterling! 6

26. srpna 2011 v 9:35 | Niké |  Der Schmetterling
Autor: Beatrix.B
O měsíc později.

"Tome ty jsi vážně strašnej." řeknu se smíchem a on mě znovu plácne po zadku.

"Proč vlastně musíš jít za Davidem?" položil mi otázku na kterou ani já neznám odpověď a rozvalil se na mé posteli tady v tom luxusním hotelu ve Španělsku.

"Tome žádám lehčí otázku. Nevím proč asi si chce o něčem promluvit." řeknu a lehnu si vedle něj na postel.


Spala jsem s ním...jsem tak naivní 2.řada - Proč je vše jako dřív 28

26. srpna 2011 v 9:16 | Niké |  Spala jsem s ním...jsem tak naivní 2.řada - Proč je vše jako dřív
Autor: *Misha* :o*

------------------DALŠÍ DEN------------------

Probudí Mě svítící paprsky slunce svítí sem do pokoje a přímo Mně do obličeje. Je přece listopad… Nemělo by být hnusně? Ach jo… Je to ale fakt odporné… Podívám se na Billa. Ještě spí… Spokojeně se usmívá a pravidelně oddychuje. To známka toho,že se mu zdá něco pěkného… Pomalu a opatrně se z něj zvednu. Vylezu z postele a zatáhnu žaluzie. Vrátím se zpět k Billovi do postele. Trochu se zavrtí jakoby se měl probouzet. Tak se jenom posadím na svoji polovinu postele a začnu ho s úsměvem pozorovat. Bez toho úsměvu to prostě nejde… Je tak rozkošný!